Den uzrává do karmínu.
Šero vysílá své zvědy,
krvácivé slunce hledí
do tajemné tváře stínům.
Spánek vládne v zimním kraji,
propast chladu smutek skrývá.
V šedi vod zní píseň tklivá,
mlhy život zhasínají.
Samota, jak chomout tíží,
dlouhé noci barvy kradou.
Ztichl potok za zahradou,
břehy mají ostré fiží.
Čekám, až přehoupne se čas,
zpěvy ptáků vzbudí duši.
Štěstí očím přece sluší …
Zas radost zahnízdí se v nás
|