Vše, po čem toužíš, můžeš mít,
co dřív bylo, to vzal si čas.
Každý směr stříbří Luny svit,
i Slunce umí pozlatit.
Vždyť světlo rodí štěstí v nás.
Není jen stín, jsou i záře,
temno nech hvozdu, propastím.
Choď jen cestou svého snáře,
opusť strach, i slova lháře
a braň svou lásku, bývá vším.
Z krokusů, něžných, upleť štít.
Když smutek zase vznítí se,
můžeš ho květy uhasit,
zbude jen barev kolorit.
Všechno zlo zhyne v kyrysech.
|